Svatojánské muzeum a Mikroregion Nepomucko ve spolupráci se spolkem Malostranský hřbitov pořádají v sobotu 1. 7. 2017 od 14:00 hodin ve Svatojánském muzeu Nepomuk, Přesanické náměstí 1 přednášku na téma „Svatý Jan Nepomucký, jeho kult a protagonisté tohoto kultu na Malostranském hřbitově v Praze“. Příspěvek se bude zabývat nejprve místy a osobami, spojenými se životem Jana z Pomuku. Další pozornost bude věnována jeho posmrtným osudům, počátkům jeho kultu, jeho beatifikaci a svatořečení. Součástí prezentace bude krátký přehled kultovních míst u nás, v ostatních evropských zemích i v zámoří. Krátká zmínka bude věnována také hudebnímu doprovodu svatojánských slavností pod Karlovým mostem (Musica Navalis). 

Další z přednášek z cyklu o historických hřbitovech a kryptách se opět uskutení v Městské knihovně v Praze na Smíchově (Náměstí 14. října 15, Praha 5). Přednášející: PhDr. Jaroslav Sojka, Ph.D., kurátor uměleckých sbírek Pražského hradu a Mgr. Jan Štěpánek, doktorand Ústavu pro dějiny umění Univerzity Karlovy

Anotace: Historie kaple Všech svatých na Pražském hradě sahá až do 12. století, kdy byla postavena jako součást románské rezidence českých panovníků. Svou největší slávu zažila za vlády císaře Karla IV., který z ní chtěl vybudovat královskou kapli po vzoru pařížské Sainte Chapelle. Ta byla ovšem těžce poškozena při požáru Pražského hradu v roce 1541 a svou dnešní podobu získala až v roce 1580. Plnohodnotným liturgickým centrem se opět stala roku 1753, kdy se královna Marie Terezie rozhodla vybudovat v jejím sousedství nový ústav šlechtičen. Obě stavby byly propojeny a od roku 1755 se v ní pravidelně konaly nejen mše, ale i slavnostní ceremoniály ústavu. Před náška bude zaměřena na historii tohoto místa a na málo známou skutečnost, že pod kaplí byla vybudována pohřební krypta, do níž byly až do josefínských reforem ukládány zesnulé šlechtičny. Některé zde odpočívají dodnes.

Komentovaná vycházka s Alenou Lehnerovou. Můžete se mj. těšit na vyprávění o Svaté holčičce i jejím autorovi Františku Kožíkovi, od jehož úmrtí letos uplynulo 20 let.

Účast na studijním výletu není zpoplatněna, není nutná rezervace. Účastníci si sami hradí dopravu a vstupy.

DOPRAVA:

Odjezd z Prahy: 7:30 hod., autobusové nádraží Praha Florenc, nástupiště č. 2 (Student Agency).

Odjezd z KV: 18:00 hod., autobusové nádraží

Pozor, jízdenky si zajišťuje každý sám, doporučujeme tak s týdenním až 10denním předstihem! Cena jízdenky: 165,- Kč (Student Agency), tam a zpět tedy 330,- Kč.

Příjezd Karlovy Vary: Zastávka Tržnice, 9:45 hod.

Nákup lístků na MHD: jízdenka 18,- Kč, senioři nad 65 let 9,- Kč (potřebujeme celkem dvě).
Odjezd městským autobusem (3,15) od Tržnice do stanice „Národní“.

TRASA:

Od stanice „Národní“ kousek pěšky k Městskému hřbitovu (vchod Hřbitovní ulice).

Prohlídka hřbitova – hroby slavných rodáků: hoteliér Pupp, hudebník a skladatel Labitzky, podnikatel Mattoni, první výrobce Becherovky Johann Becher včetně hrobek rodiny Becherů a Mattoni.

Pěšky od hřbitova ke kostelu Sv. Ondřeje (cesta z kopce, cca 12 min), prohlídka Mozartova parku (bývalý Ondřejský hřbitov vedle kostela sv. Ondřeje, vyhlídka na Karlovy Vary) s hrobem Mozarta-syna.

Odjezd městským autobusem č. 2 ze stanice U jara (u kostela) do stanice Richmond.

Prohlídka města „Po Goethových stopách“ (Schillerův pomník, Goethova stezka, Goethova bysta) s výkladem.

Hotel Pupp (historie hotelu, pro hodně movité možnost návštěvy kavárny, káva od 90,- Kč!).
Stará louka se zajímavými bývalými hotely, kavárna Elefant, Dům U tří mouřenínů.

Dle časové situace možnost návštěvy nedávno (v březnu) otevřeného Městského muzea zaměřeného na lázeňství, výrobu skla a porcelánu. Vstupné do muzea: 100,- Kč, senioři nad 65 let 60,- Kč, v případě že bude více než 10 osob vstup 75,- Kč.

Vřídlo, kolonády, pak odchod z lázeňské zóny přes centrum na autobusové nádraží.

Důležité: jídlo a pití raději sebou, dopoledne nebude možno nic si dát!

Průvodkyní o hřbitově bude Alena Lehnerová.

Informace o kostele:

 Jednolodní podélný hřbitovní kostel s věží v průčelí z roku 1837.  Vstupní fasáda je pojímána jako dvou etážová, přičemž  horní patro vytváří pouze těleso věže. Vstupní vystouplá  osa je lemována mohutnými pilastry toskánského řádu. Tyto pilastry též lemují hrany fasády, na nich spočívá dvoudílný architráv, zakončený vysazeným výžlabkem. Střecha kruchty a lodi je sedlová, průčelní věž má jehlancovou střechu. Stojí na místě kaple, zbudované za morové epidemie roku 1713. Na hlavním oltáři obraz od Františka Horčičky. Zajímavé archit. řešení má průčelí kostela jako celek. Cenný je především vstupní portál. Kvalitní je též mobiliář kostela. Je to hlavní oltář, kazatelna a varhany (1840), které vznikly pro dnešní kostel a jsou tak jeho nedílnou součástí.

Pravidelné bohoslužby (aktualizováno 13. 5. 2013):

Cílem přednášky bude přiblížit posluchačům neopakovatelnou atmosféru pařížského Montmartru,  jeho pohnuté dějiny a hlavně jeho význam pro rozvoj výtvarného umění a literatury. Seznámí nás s proslulými zábavními podniky, jako byl Moulin Rouge, Moulin de la Gallette nebo Marmiton Aristida Bruanta a se vznikem pařížského kankánu. Setkáme se tam s Toulouse-Lautrecem, Renoirem a Corotem. Zavede nás do slavného ateliéru, kde Pablo Picasso vytvořil své „Slečny z Avignonu“, a do Renoirovy zahrady v Muzeu Montmartre. Zastavíme se u „Republiky Montmartre“ a občanských iniciativ, které umožnily zachovat tuto krásnou čtvrť. Naše pozornost bude věnována historickým hřbitovům, na nichž nalezla poslední odpočinek většina protagonistů kulturního života na Montmartru – hřbitovu Calvaire, který se nalézá u starobylého kostela St. Pierre, hřbitovu St. Vincent s hrobem malíře Utrilla a největšímu z nich, hřbitovu Montmartre, kde leží český malíř Václav Brožík. Skončíme vzpomínkou na české umělce, kteří působili na Montmartru. 

Přednášející: Ing. Gabriela Kalinová, Spolek Malostranský hřbitov

Místo konání: Pobočka Městské knihovny v Praze na Smíchově

Buquoyská hrobka postavená v letech 1890–1892 v neogotickém stylu se nachází na východním konci hřbitova v Nových Hradech. Byla zbudována podle projektu pražského architekta Josefa Schulze, autora hlavní budovy Národního muzea v Praze. Hrobku nechal vybudovat velkostatkář a politik hrabě Karel Bonaventura Buquoy (1854-1911), jmenovec císařského generála a vítěze na Bílé hoře. Hrobka připomíná Schwarzenberskou hrobku v Třeboni. Má dvě části - kryptu v přízemí a kapli v patře. Nad vchodem do zádušní kaple je umístěna rozměrná pozlacená mozaika zobrazující Pannu Marii podle výtvarné předlohy Maxe Švabinského. V tympanonu portálu v přízemí je umístěn kamenný reliéf s buquoyským erbem neseným párem gryfů a rodovým heslem DIEU ET MON ROI (Bohu a mému králi). Za hrobkou je záhadný náhrobek Gabriely Thun-Hohenstein, rozené hraběnky Longueval-Buquoy a hraběte Josefa Thun-Hohensteina.

Srdečně zveme na vycházku věnovanou osobnostem, jejichž výročí si připomínáme v dubnu. Alena Lehnerová nám tak bude vyprávět např. o pasovském biskupu Thun-Hohensteinovi, jehož náhrobek je dominantou Malostranského hřbitova, J. V. Hellichovi, autorovi nejznámějšího portrétu Boženy Němcové, či o Václavu Janu Tomáškovi, význačnému hudebníkovi a pedagogovi mozartovské generace.

Spolek Malostranský hřbitov Vás zve na speciální komentovanou vycházku po Malostranském hřbitově, která bude zaměřená na pověsti a legendy spojené nejen s touto unikátní památkou, ale také s osobnostmi, které zde nalezly místo svého posledního odpočinku. Představíme Vám legendu o Svaté holčičce i tajemné příběhy spojené s majestátním náhrobkem biskupa Thun-Hohensteina. Dozvíte se též, jakou úlohu hrál sen Václava Pešiny z Čechorodu při dostavbě katerály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze a mnohé další zajímavé příběhy spojené s Malostranským hřbitovem.

Dříve nepřístupný hřbitov prošel v roce 2015 rozsáhlou revitalizací, která umožnila jeho opětovné otevření pro veřejnost.

Průvodkyní bude předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov Alena Lehnerová.

Průvodkyní bude Ing. Gabriela Kalinová, CSc., autorka rozsáhlé publikace o Malostranském hřbitově a členka výboru Spolku Malostranský hřbitov. Vycházka je součástí akce Dny Prahy 5.

Vstup zdarma. 

Další z cyklu přednášek o historických hřbitovech nás zavede na hřbitov sv. Ondřeje v Karlových Varech. Průvodkyní nám bude Gabriela Kalinová.

Na úvod krátké seznámení s rodinou Mozartovou a jejími dalšími osudy po smrti Wolfganga Amadea Mozarta. Krátké životopisy Mozartových synů (Karla Tomáše a Františka Xavera Wolfganga), se zvláštním ohledem na jejich vztah k Praze a českým zemím. Dílo Františka Xavera Wolfganga Mozarta (včetně ukázek). Kulturní význam Karlových Var ve 30. a 40. letech 19. století jako místa setkávání významných osobností. Kostel sv. Ondřeje a hřbitov sv. Ondřeje jako místo posledního odpočinku prominentních lázeňských hostů (rakouský hudební skladatel a virtuóz František Xaver Wolfgang Mozart, pruský architekt Friedrich Gilly) a místních kulturních činitelů („karlovarský Hippokrates“ David Becher, lázeňský lékař a literát Jean de Carro, nakladatel Franz H. Franieck).   

Další z cyklu přednášek se opět uskuteční v knihovně na Smíchově. Na úvod krátké seznámení s historií a významem města Norimberka v kontextu jubilejního roku Karla IV. Seznámení se vznikem a umělecko-historickým významem hřbitova sv. Jana (pohřebiště městského patriciátu) a hřbitova sv. Rocha (pohřebiště příslušníků řemeslnických cechů) a s osobnostmi na nich pohřbenými. Na hřbitově sv. Jana je to slavný malíř Albrecht Dürer (1471-1528), jehož Růžencovou slavnost můžeme obdivovat v Národní galerii v Praze, na hřbitově sv. Rocha významný barokní skladatel Johann Pachelbel (1653-1706). Hřbitov sv. Jana byl v roce 2013 zvolen nejkrásnějším hřbitovem Německa.
K navození vánoční nálady povídání o slavném norimberském vánočním trhu a na něm zastoupených typických produktech. 

Zveme Vás na speciální předvánoční vycházku po Malostranském hřbitově, která bude zaměřená na pověsti a legendy spojené nejen s touto unikátní památkou, ale také s osobnostmi, které zde nalezly místo svého posledního odpočinku.

Výstava potrvá od 24. října do 27. listopadu.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další komentovanou vycházku po Malostranském hřbitově. Průvodkyní bude Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov a autorka rozsáhlé monografie Malostranský hřbitov: historie a současnost. Vstup je zdarma.

Srdečně zveme na promítání unikátního absolventského filmu z 50. let, který pojednává o Malostranském hřbitově. Promítání i beseda s kameramanem Františkem Němcem se uskuteční v Galerii Portheimka, Štefánikova 12, Praha 5.

Ve středu 23. 11. od 17 hodin v Galerii Portheimka představí restaurátor Petr Béna svou činnost na Malostranském hřbitově.

Spolek Malostranský hřbitov zve na další z cyklu přednášek o historických hřbitovech, která se opět uskuteční v pobočce městské knihovny na Smíchově. Seznámení s historickým hřbitovem v Hoříně, kde se nachází hřbitovní kaplí rodiny Lobkoviců z roku 1826 a kolem ní pohřebiště mělnické větve rodiny Lobkoviců. Hořín byl rovněž rodištěm dvou významných skladatelů: Jana Nepomuka Augustina Vitáska (1770-1839), skladatele a virtuóza, ctitele Mozartova a spoluzakladatele Mozartova památníku v Klementinu a Václava Josefa Rosenkranze (1797–1861), místního učitele a českého obrozeneckého skladatele. Oba odpočívají na Malostranském hřbitově. Po stopách Vitáskova přítele a dalšího Mozartova obdivovatele  Jana Theobalda Helda (1770-1851), významného českého lékaře, děkana lékařské fakulty a rektora pražské univerzity, ale také skladatele a virtuóza na španělskou kytaru, jsme se vydali do jeho rodiště, Třebechovic pod Orebem (odtud jeho pseudonym Orebský). Helda připomíná nejen jeho pomník v Třebechovicích, ale také historický román F.L.Věk od Aloise Jiráska a stejnojmenný televizní seriál..

Na středu 9. 11. od 17 hodin je v Galerii Portheimka připravena přednáška odbornice na funerální litinu a spoluautorky publikace "Malostranský hřbitov: historie a současnost" Jany Bělové.

Komentovaná vycházka je doprovodným programem k výstavě Malostranský hřbitov:příběh zapomenuté památky. Vstup zdarma.

Program:

14:00    Zahájení

14:15   Zahájení komentovaných vycházek s průvodci

15:30    Zazimování růže u zakladatele Májových slavností J. Veleby a první překvapení pro návštěvníky 

15:45    Čtení z knihy Františka Kožíka "Svatá holčička" (u náhrobku sv. holčičky)

16:40     Dušičková vycházka za svitu svíček a druhé překvapení pro návštěvníky

17:40    Konec akce

18:00    Uzavření hřbitova

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze na Smíchově si Vás dovolují pozvat na přednášku Gabriely Kalinové o historických hřbitovech v Drážďanech.Vstup je zdarma.

Zveme na další komentovanou vycházku Spolku Malostranský hřbitov.

Spolek Malostranský hřbitov připravil další komentovanou vycházku po hřbitově.

Komentovaná vycházka po stopách osobností spojených s poslední královskou korunovací a se dvorem Ferdinanda V. Průvodkyní bude Gabriela Kalinová.

Průvodkyní bude opět Alena Lehnerová. Vstup je zdarma.

Další tajemné noční čtení je věnováno W. A. Mozartovi v Praze. Předčítáno bude ze stejnojmenné knihy Karla Kovala.

Naší exkursi začneme prohlídkou kostela Svaté rodiny - součásti kláštera boromejek. Kostel byl původně opatřen pouze jednoduchou výmalbou, ve 30. letech 20. století se však sestry boromejky obrátily na emauzské benediktiny s prosbou o novou výmalbu chrámu. Po prohlédnutí fresek se krátce seznámíme s historií řádu boromejek, které do Prahy přivedl P. Heřman Dichtl, pohřbený původně na Malostranském hřbitově.

Zveme Vás na komentovanou vycházku vedenou předsedkyní našeho spolku, Alenou Lehnerovou. Vstup zdarma.

Spolek Malostranský hřbitov pro Vás také připravil komentovanou vycházku po Malostranském hřbitově, která se uskuteční v neděli 17. 7. od 14 hodin. Průvodkyní bude předsedkyně Spolku Alena Lehnerová!

V pátek 15. 7. se od 20 hodin uskuteční další tajemné noční čtení na Malostranském hřbitově, které se tentokráte zaměří na osobnost Jaroslava Seiferta a jeho vztah k Malostranskému hřbitovu.

Další z cyklu přednášek nás zavede na hřbitov sv. Mikuláše v Plzni. Akce proběhne v prostorách pobočky Městské knihovny na Smíchově.

Za zajímavými historickými hřbitovy se v zahajovacím dílu našeho cyklu „Historické hřbitovy“ vydáme do země, která je nám jazykem i kulturou velice blízká - do Lužice.Lužické země (Horní i Dolní Lužice) byly od doby Jana Lucemburského a Karla IV. až do tzv. Pražského míru v roce 1635 součástí zemí Koruny české (s výjimkou krátkého období, kdy obě Lužice držel protivník a zároveň zeť českého krále Jiřího z Poděbrad, Matyáš Korvín). Blízké vztahy mezi našimi zeměmi přetrvávaly i tehdy, když byla Lužice na základě ustanovení Vídeňského kongresu po napoleonských válkách rozdělena mezi Sasko a Prusko. Kulturní vztahy mezi Lužicí a Prahou nám v Praze připomíná dodnes stojící  a potřebám Hórníkowy knihovny a Společnosti přátel Lužice sloužící Lužický seminář na Malé Straně.

S dějinami a kulturou Lužických Srbů, na které jsme v posledních letech poněkud pozapomněli, a s jejich odvěkým vztahem k Čechám nás seznámí osoby nejpovolanější – Radek Čermák, překladatel a autor četných článků a přednášek a Lukáš Novosad, bohemista, překladatel z lužické srbštiny a editor různých sborníků, např. „Praha a Lužičtí Srbové“, 2004, oba členové Společnosti přátel Lužice.

Několik informací o historických hřbitovech v Horní Lužici přednese Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov, která nás zároveň seznámí se zajímavým objevem na Malostranském hřbitově z roku 2014.

Přednáška se uskuteční v prostorách pobočky Městské knihovny v Praze na Smíchově, nám. 14. října 15, Praha 5.
 

Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s pobočkou Městské knihovny v Praze na Smíchově připravily na letošní rok sérii přednášek zaměřenou na historické hřbitovy v Čechách i v zahraničí. První se uskuteční v pondělí 2. května od 17 hodin v prostorách knihovny na nám. 14. října 15, Praha 5.

Za zajímavými historickými hřbitovy se v zahajovacím dílu našeho cyklu „Historické hřbitovy“ vydáme do země, která je nám jazykem i kulturou velice blízká – do Lužice. Lužické země (Horní i Dolní Lužice) byly od doby Jana Lucemburského a Karla IV. až do tzv. Pražského míru v roce 1635 součástí zemí Koruny české (s výjimkou krátkého období, kdy obě Lužice držel protivník a zároveň zeť českého krále Jiřího z Poděbrad, Matyáš Korvín). Blízké vztahy mezi našimi zeměmi přetrvávaly i tehdy, když byla Lužice na základě ustanovení Vídeňského kongresu po napoleonských válkách rozdělena mezi Sasko a Prusko. Kulturní vztahy mezi Lužicí a Prahou nám v Praze připomíná dodnes stojící  a potřebám Hórníkowy knihovny a Společnosti přátel Lužice sloužící Lužický seminář na Malé Straně.

S dějinami a kulturou Lužických Srbů, na které jsme v posledních letech poněkud pozapomněli, a s jejich odvěkým vztahem k Čechám nás seznámí osoby nejpovolanější – Radek Čermák, překladatel a autor četných článků a přednášek a Lukáš Novosad, bohemista, překladatel z lužické srbštiny a editor různých sborníků, např. „Praha a Lužičtí Srbové“, 2004, oba členové Společnosti přátel Lužice.

Několik informací o historických hřbitovech v Horní Lužici přednese Gabriela Kalinová, členka Spolku Malostranský hřbitov, která nás zároveň seznámí se zajímavým objevem na Malostranském hřbitově z roku 2014.

Zveme Vás na slavnostní křest publikace Podnikatelé a živnostníci pohřbení na Malostranském hřbitově, který se uskuteční v městské knihovně na Smíchově.

Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na slavnostní křest nové publikace "Podnikatelé a živnostníci pohřbení na Malostranském hřbitově", který se uskuteční v úterý 23. února od 17 hodin v pobočce Městské knihovny v Praze na Smíchově, Nám. 14. října 15. Křest knihy je spojen s přednáškou autorky Gabriely Kalinové. Vydání knihy financovala MČ Praha 5. Děkujeme městské knihovně za možnost bezplatného užití přednáškového sálu.

Výstava v KC Prádelna v Holečkově ulici představí pražský hudební život za dob Mozartových.

Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na první z letošních akcí věnovaných 260. výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta (27.1.1756) a 225. výročí jeho úmrtí (5.12.1791) – výstavu Mozartovi přátelé na Malostranském hřbitově, která bude probíhat od 19. ledna do 12. února v Komunitním centru Prádelna v Holečkově ulici. Vernisáž proběhne v pondělí 18. ledna od 18 hodin.

Výstava navazuje na mozartovské aktivity Spolku z minulého roku, kdy byla ve spolupráci rakouskými partnery (Okrskové muzeum Landstrasse - Vídeň 3) ve dnech 13. listopadu až 20. prosince 2015 uspořádána stejnojmenná výstava. Podle zápisů v návštěvní knize Muzea byla výstava úspěšná a vzbudila  zájem rakouské veřejnosti.

Cílem pražské výstavy je seznámit návštěvníky s hudebním životem Prahy doby Mozartovy i doby následující po jeho smrti, kdy se zde začal rozvíjet jeho kult, a připomenout i blízkou Bertramku a Malou Stranu. Tam totiž žila většina pražských Mozartových přátel. Oproti výstavě vídeňské je pražská výstava obohacena o informaci o činnosti Spolku Malostranský hřbitov a o krátkou informaci o vídeňském hřbitově Sv. Markuse, kde byl W. A. Mozart dne 6. prosince 1791

Více zde: https://www.malostranskyhrbitov.cz/products/vystava-mozartovi-pratele-na-malostranskem-hrbitove/

Dovolujeme si Vás pozvat na prezentaci nové knihy o Malostranském hřbitově, která se uskuteční v pátek 11. 12. od 17 hodin v přednáškovém sále H nové budovy Národního muzea. Knihu představí nakladatelství ARSCI a také autoři knihy Gabriela Kalinová, Adam Hnojil a Jana Bělová. Budoucnost Malostranského hřbitova představí ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený.

Vážení přátelé, jelikož je Malostranský hřbitov ještě v rekonstrukci, oslavíme letos Dušičky na řádovém hřbitově sester Boromejek v Řepích, a to v pondělí 2. 11. od 17 hodin. Řepský hřbitov je konglomerátem tří hřbitovů, občanského, řádového (Kongregace sv. Karla Boromejského) a bývalého vězeňského. Právě s posledně jmenovaným je spojena historie známé a proslavené ženské trestnice, kde měly milosrdné sestry duchovní dozor. O její věhlas se zasloužil slavný český loupežník Václav Babinský.
Řádový hřbitov byl zřízen roku 1884 a je místem posledního odpočinku pro Kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského od prvopočátku jejich působení v Řepích a v pražské Nemocnici pod Petřínem. Po roce 1989 zrekonstruovaly zdejší hřbitov i kapličku, ta byla následně vysvěcena a dnes se v ní slouží dušičkové bohoslužby. Předmětem našeho zájmu proto nebude slavný loupežník Babinský, ale chtěli bychom uctít památku osobnosti, spojující Malostranský hřbitov se hřbitovem Boromejek.  Touto osobností, přesahující svým významem naše hranice byl dvorní kaplan a zpovědník excísaře Ferdinanda I., P. Hermann Dichtl. P. Dichtl (1802—1877) působil v této funkci celých 15 let. Jeho zájem patřil mezinárodním vztahům, a proto chtěl zřídit v monarchii instituci podobnou pařížskému kněžskému semináři "pour les missions étrangeres", pečující o duchovní správu vystěhovalců z Rakouského císařství do Ameriky. Hermann Dichtl byl proto i přítelem a podporovatelem šumavského světce Johanna Nepomuka Neumanna (1811, Prachatice -1877, Filadelfie). Neumann působil jako misionář v USA a později se stal biskupem ve Filadelfii. Roku 1977 byl prohlášen za svatého.
P. Dichtl osobně cestoval do francouzského Nancy za boromejkami a vybral i budoucí domácí sestry, pocházející z německé Šumavy. Ty odešly do Nancy, odkud se po noviciátě vrátily zpět do Čech. Z Dichtlovy rodiny se duchovní dráze věnovalo více členů, např. jeho sestra, karmelitka Maria Aloisia/Theresia (1809-1891), či  Klementine Zaunmülerová, generální představená pražských boromejek. Svá poslední léta dožil P. Dichtl v Praze pod Petřínem u Milosrdných sester Boromejek, jejichž řád byl 1837 uveden do Čech jeho zásluhou a zásluhou mecenáše Aloise Klaara. Zemřel 8. dubna roku 1877 a tři dny nato byl pochován na „hřbitově v Košířích“. Po zrušení Malostranského hřbitova na něm v souvislosti se zrušením řádové hrobky Boromejek proběhla 23. dubna 1892 exhumace, při které byl P. Dichtl spolu s P. Schönem a matkou Terezií Helvigovou, první představenou řádu, převezen do Řep. Další exhumace z hrobky boromejek proběhla v roce 1905 (celkem 177 sester a dva kněží).

V souvislosti s blížícím se Mozartovským výročím (260 let od jeho narození uplyne dne 27.1.2016) připravil Spolek Malostranský hřbitov pro Muzeum Landstrasse (Vídeň 3, Sechskrügelgasse 11) přednášku „Mozartovi přátelé na Malostranském hřbitově“, kterou přednesla dne 27.10. členka výboru spolku Gabriela Kalinová. Museum Landstrasse zajišťuje průvodcovskou činnost na hřbitově sv. Markuse, slavném „biedermaierovském hřbitově“, kde byl původně pochován Wolfgang Amadeus Mozart, a kde se dodnes nalézá hrob jeho přítele a životopisce, profesora Malostranského gymnázia Františka Xavera Němečka.
Přednáška byla úvodem ke stejnojmenné výstavě, jejíž vernisáž proběhne v Muzeu Landstrasse dne 13.11.2015 v 19:00. Výstava bude otevřena v otevírací době muzea do 20.12.2015. Museum Landstrasse se nachází v zadním traktu radnice vídeňského 3. okrsku https://de.wikipedia.org/wiki/Bezirksmuseum_Landstra%C3%9Fe). Více informací o výstavě přineseme v samostatném článku.

Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na komentovanou vycházku břevnovským hřbitovem, která se uskuteční v pátek 2. 10. od 16 hodin. Sraz účastníků je u hlavní brány Břevnovského kláštera. Průvodkyní bude Mgr. Julie Jindráková. Ze slavných osobností na hřbitově odpočívá například filosof Jan Patočka, básník Ivan Diviš či písničkář Karel Kryl.