Jak jsme Vám slíbili na srpnovém tajemném nočním čtení na Strahově, také v září se s námi můžete budete moci bát. Další strašidelné čtení se uskuteční již příští pátek, tj. 18. září od 19 hodin v prostorách Břevnovského kláštera.
Spolek Malostranský hřbitov pořádá v pátek 14. srpna od 20 hodin další noční čtení, které se tentokráte uskuteční na Strahově. Čteny budou tajemné příběhy spojené se Strahovským klášterem či se sv. Norbertem, zakladatelem premonstrátského řádu, jehož ostatky jsou v klášteře uloženy. Sraz účastníků je za vstupní branou u sochy světce (Strahovské nám. 1). Vzhledem k tomu, že nejsou zajištěny židle ani lavičky, doporučuje spolek Malostranský hřbitov vzít si sebou na sezení deku. Akce se koná s laskavým souhlasem Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Vstup zdarma.
Souvislostí mezi Strahovským klášterem a Malostranským hřbitovem nalezneme hned několik. Kromě řadových členů řádu jsou zde pohřbeni strahovští opati Ziedler a Pfeiffer, knihovník Weyhrauch, skladatel Martinovský, ředitel strahovského kůru Öhlschlägel či matematik Jandera.
Spolek Malostranský hřbitov pořádá v pátek 24. července od 21 hodin již páté tajemné noční čtení. Vzhledem k probíhající rekonstrukci hřbitova se akce bude tentokráte konat na místě neméně záhadném – u čertových sloupů v Karlachových sadech na Vyšehradě.
Předčítány budou tajemné příběhy novináře, historika a spisovatele Josefa Svátka, jehož první manželka Antonie je pohřbena na Malostranském hřbitově. On sám nalezl místo svého posledního odpočinku právě na Vyšehradě. Svátek byl současníkem Jana Nerudy a Adolfa Heyduka. Jako spisovatel se věnoval zejména psaní historických románů.
Akci připravil Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci se spolkem Svatobor.
Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s potomky Jakuba Arbesa, smíchovskou pobočkou Městské knihovny v Praze a městskou částí Praha 5 připravil již druhý ročník Slavností Jakuba Arbesa. Připraveny jsou přednášky literárních historiků, vlastivědná vycházka i tajemné noční čtení. Vyvrcholením slavností bude kulturní odpoledne v parku Portheimka. Záštitu převzal radní pro oblast kultury Petr Hnyk. Akci finančně podporuje hlavní město Praha.
"Domníváme se, že tak významná osobnost, jako je Jakub Arbes, si rozhodně zaslouží být připomenuta nejen na svém rodném Smíchově," říká organizátorka slavností Kateřina Fuksová ze Spolku Malostranský hřbitov. "Jsme rádi, že se nám do oslav podařilo zapojit smíchovské kulturní organizace, jako je seniorský taneční soubor Marietta či výtečné improvizační divadlo z Klamovky," dodává zástupkyně spisovatelovi rodiny Adéla Nikodýmová.
Slavnosti budou zahájeny sérií přednášek. V pondělí 8. 6. vystoupí Mgr. Helena Šebestová, správkyně fondu Jakuba Arbesa z Památníku národního písemnictví a bude hovořit o pozůstalosti tohoto spisovatele ve sbírkách PNP. V úterý 9. 6. přislíbil účast Mgr. Adam Krupička se svým příspěvkem Na stopě svatého Xaveria. Poslední přednáška se uskuteční ve středu 10. 6. a přednášet bude dr. Michal Charypar z Akademie věd ČR. Jeho tématem bude Arbesův román Anděl míru. Všechny přednášky se uskuteční v Městské knihovně Praha – pobočka Smíchov od 17.30 h.
Vyvrcholením slavností bude kulturní odpoledne v parku Portheimka v sobotu 13. června. Slavnost započne ve 14:00 h a potrvá až do 18:00 h. Na pódiu vystoupí Improvizační divadlo z Klubu Klamovka (14:15 h), loutkové divadlo TATE IYUMNI (15:00 h), tanečnice flamenca (15:45 h), Seniorský taneční soubor Marietta z KC Prádelna (16:30 h) a soubor KLAP – Písničky z představení Dneska jsme dál (17:00 h). Na závěr vystoupí akustická hudební kapela Gruga (17:30 h).
V 15:45 h budou vyhlášeni vítězové literární soutěže s Arbesovskou tématikou a zároveň bude pokřtěn i sborník těchto prací. Návštěvníci se mohou těšit také na autorské čtení.
Dále je ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze připravena také knižní burza, a to v rámci akce „Dejme knihám další šanci“. Zájemci si nejen budou moci knihy prohlédnout a odnést domů, ale též zde mohou své knihy odložit.
Novinkou letošního ročníku je výstava historických fotografií Smíchova a Malostranského hřbitova, která bude nainstalována také v parku Portheimka.
Jako doprovodný program se od 13:00 h uskuteční komentovaná vycházka za historií Smíchova. Průvodcem bude Ing. Arch. Petr Kučera ze spolku Prampouch. Sraz účastníků je u pódia v parku Portheimka. Od 21,00 h se také u sochy Jana Nepomuckého pod usedlostí Cibulka uskuteční tajemné čtení z Arbesových děl.
Spolek Malostranský hřbitov si Vás dovoluje pozvat na vycházku reformační Prahou, která se uskuteční v pátek 5. 6. od 15 hod. Sraz je na Jungmannově náměstí. Překladatelka a badatelka Gabriela Kalinová nás provede místy spojenými s obdobím české reformace – kostel Panny Marie Sněžné, Husův dům, rodný dům Jeronýma Pražského, Novoměstská radnice, kostel sv. Michala, kostel Sv. Martina ve zdi, Betlémská kaple (exteriér), Konvikt, Karlova univerzita. Seznámí nás také s osobností Kašpara Royka (1744-1819), osvíceneckého kněze, josefinisty, historika, pedagoga a rektora Karlovy univerzity, pohřbeného na Malostranském hřbitově.
Roykova kniha Historie velkého sněmu kostnického (1785) představovala v duchu osvíceneckou a josefinskou revizi negativního pohledu katolické církve na Husa a jeho dílo.
Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s KC Prádelna připravil již třetí výstavu z cyklu „Chci vzbudit mrtvé“, tentokráte zaměřenou na průběh Pražského povstání v okolí Malostranského hřbitova a na Malvazinkách. Prostřednictvím bohatého obrazového materiálu budou představeny zásadní události květnových dnů, organizace obrany Prahy, stavba barikád či péče o zraněné. Část expozice je věnována také vzpomínkám pamětníků a přímých účastníků bojů. Cílem výstavy je připomenout osobní hrdinství mnohdy bezejmenných obránců, kteří neváhali nasadit vlastní život. Výstava se uskuteční od 18. května do 24. června v KC Prádelna v Holečkově ulici. Vernisáž proběhne 18. května od 18,00 hod.
Po vypuknutí povstání na území velké Prahy 5 dne 5. května bylo německým velením rozhodnuto použít pro jeho likvidaci celkem 7.000 plně ozbrojených mužů. Proti nim se postavilo 3.000 povstaleckých bojovníků. Nejvyšší cenu z nich zaplatilo 375 obránců, 44 neznámých bojovníků a 20 příslušníků ROA. Nejstaršímu padlému bylo 77 let, nejmladší oběti 14 let.
Na území Prahy 5 bylo postaveno několik desítek barikád, které měly zabránit průniku nepřátelských vojsk. Na některých místech byly barikády až trojnásobné (Ringhofferovy závody na Andělu), dvojnásobné u Jiráskova mostu, východním konci Holečkovy ulice a na Újezdě. U Anděla bylo 8. 5. položeno 24 německých talířových min směrem do Plzeňské, Nádražní a Lidické ulice. O zraněné bylo pečováno na několika místech. Od odpoledních hodin prvního dne fungovala ošetřovna v gymnáziu Na Zatlance. Stanice první pomoci vznikla i ve škole v Duškově ulici.
Praha 5 byla jedním z posledních míst, kde probíhaly kruté boje ještě 9. května. Padlo při nich 60 % osob ze všech padlých během povstání. Na Zlíchově zahynulo 168 obránců. Čest jejich památce!
Hřbitov je uzavřen pro veřejnost.O jeho zpřístupnění Vás budeme informovat na našich stránkách a na facebooku!
V úterý 31. března od 16 hodin se v městské knihovně na Smíchově uskuteční úvodní přednáška a četba z děl smíchovského patriota, spisovatele a kritika Jiřího Karáska ze Lvovic. Karásek patřil k předním představitelům české dekadence. Svůj přídomek „ze Lvovic“ si, jak bylo u dekadentů zvykem, zvolil dle svého údajného aristokratického příbuzného, hvězdáře ze 16. století Cypriána Karáska ze Lvovic. Karáskovy romány bychom dnes označili jako gotické. V jeho poetickém i prozaickém díle (např. Zastřený obraz) hraje velkou roli pražský Malostranský hřbitov. Od roku 1892 pracoval jako poštovní úředník a na sklonku života jako ředitel poštovního úřadu a archivu. Svou sbírku grafik, čítající 38 000 položek, a svou soukromou knihovnu o několika tisících svazků věnoval Československé obce sokolské. K jeho zájmům patřil okultismus, pokusil se také o první veřejnou obhajobu homoerotického cítění. V březnu uplynulo 64 let od Karáskova úmrtí.
Přednášku a čtení pořádá Spolek Malostranský hřbitov ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze. Vstup je zdarma.
V neděli 14. prosince mezi 12-16 hodinou bude mít veřejnost poslední možnost navštívit běžně nepřístupný Malostranský hřbitov na Smíchově před jeho celkovou revitalizací plánovanou na rok 2015. Na každou celou hodinu je připravena komentovaná vycházka zaměřená na historii památky, v 16 hodin započne předvánoční kulturní program. Zpřístupněn bude i přilehlý kostel Nejsvětější Trojice.
Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova připravilo na úterý 2. prosince od 16 hodin přednášku věnovanou českému vlastenci, spisovateli a historikovi Františku Martinu Pelcovi (1734—1801), narozenému před 280 lety v Rychnově nad Kněžnou. F.M. Pelcl zemřel v Praze a byl pochován na Malostranském hřbitově. Jeho rodáci se již od roku 1987 se snažili o přenesení ostatků do rodného města a v roce 1994 tam byl jeho náhrobek skutečně převezen. Průvodcem po Pelclově životě a díle je publicista a literární vědec z Rychnova nad Kněžnou, PhDr. Josef Krám. Je znalcem Pelclova života a díla, díla vědce, buditele a zakladatele rodu, jehož člen se později stal dokonce nositelem Nobelovy ceny. PhDr. Krám svým posluchačům přiblíží své město, jehož je eminentním znalcem. Je autorem četných průvodců a aktivistou v oblasti rozvoje cestovního ruchu, za což byl několikrát vyznamenán. Zmíní i ostatní osobnosti Rychnova nad Kněžnou, jako např. Karla Poláčka. Přednáška se uskuteční v pobočce Městské knihovny na Smíchově, Nám. 14. října 15 (1. poschodí bývalé Smíchovské tržnice). Vstup je zdarma.
Ve čtvrtek 20. listopadu od 18 hodin se v Klubu Paliárka (U Paliárky 7) uskuteční literárně hudební večer v rámci 16. ročníku festivalu Dne Poezie. Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova osvětlí nejen báseň Podzimní den a jiné známé texty Rainera Marii Rilkeho, ale i básníkovu osobní vazbu na nedaleký Malostranský hřbitov, na kterém je po skončení programu připravena komentovaná vycházka s průvodcem.
Kromě tak atraktivních a často opěvovaných lokalit, jako je Malá Strana, chrám svatého Víta, Staroměstská radnice, Loreta či Starý židovský hřbitov se zde však objevuje hned několik objektů z pražského předměstí Smíchova. Je tedy nepochybné, že musel tuto část Prahy velmi dobře znát. Na tom není nic divného, uvědomíme-li si, že mladý Rilke často pobýval ve vile Excelsior, postavené v roce 1890 ve Švédské ulici č. 4 známým smíchovským stavitelem Josefem Ladislavem Linhartem. Rilke zde byl hostem svého strýce, úspěšného zemského právníka Jaroslava Rilkeho (1833-1892), povýšeného za zásluhy dokonce do šlechtického stavu s predikátem „von Rüliken“ (1873). Jaroslav Rilke se vždy snažil pomáhat svému méně úspěšnému bratrovi Josefovi (1838-1906), otci slavného básníka, a později i mladému básníkovi samému – snad v mladém Rilkem viděl náhradu za své dva syny, které ztratil v ranném věku. Jednoho z nich, Egona, zemřelého v sedmi letech, Rilke později připomíná v některých svých dílech.
Ve výše zmíněné básnické sbírce se proto Smíchov objevuje hned několikrát. V básni Hinter Smíchov (Za Smíchovem), která je jednou z jeho básní naturalistických, si básník všímá neradostného osudu dělníků a dělnic ze smíchovských továren, kteří se za večerních červánků vlekou unaveni domů, otupeni těžkou dřinou a bez jakékoliv naděje pro budoucnost. V další básni, zvané Barbaren (Barbaři) se básník zabývá tématem, které je velmi aktuální i dnes - píše s rozhořčením o likvidaci části parku patřícího ke Klamovce, která se původně rozprostírala po obou stranách Plzeňské ulice – její severní část byla po roce 1894 rozparcelována, a byly na ní postaveny činžovní domy.
Dalším objektem, o kterém se zde zmiňuje, je usedlost „Koulka“, jejíž jméno ovšem zkresluje na „Golka“ (zřejmě aby se to lépe rýmovalo s názvem tance „polka“ a dokonce s českým slovem „holka“). V básni Aus der Kinderzeit (Z dětství) Rilke vzpomíná na krásné letní dny, kdy mu zde jeho sestřenice Helena Kutschera-Woborsky předčítala z Andersenových pohádek (Helena byla dcerou jeho tety Gabriely, u níž básník bydlel ve Vodičkově ulici 15. Gabriela se mu snažila nahradit matku, která se po rozchodu s otcem odstěhovala do Vídně).
V době, kdy byl budoucí básník zamilován do Valerie David-Rohnfeld (1874-1947), neteře českého básníka Zeyera (prvního objevitele jeho velkého talentu), se s ní rád procházel po pražských hřbitovech. O největším pražském hřbitovu, Olšanech, se zmiňuje hned několikrát. Jeho citlivý popis dušičkové atmosféry může směle soutěžit s popisem Nerudovým. Rilke však zřejmě znal dobře i smíchovský hřbitov Malvazinky – o dětských hrobech na tomto hřbitově píše ve své básni Der Engel (Anděl). Báseň je koncipována zcela v duchu tehdy vládnoucího romantismu - z úst polámaného hliněného andělíčka na zapomenutém dětském hrobě vylétá motýl, symbol života a krásy. Tuto část hřbitova na Malvazinkách dost přesně popisuje rovněž ve své próze, v jedné z jeho Zwei Prager Geschichten (Dvě pražské povídky) jménem König Bohusch (Král Bohuš) z roku 1897. Předobrazem hrbatého „krále Bohuše“ byla skutečná osoba – zrádce hnutí „Omladina“ Rudolf Mrva, který bydlel až do svého zavraždění na Malé Straně. Neměl to tedy na Malostranský hřbitov příliš daleko.
Vztah rodiny Rilků ke Smíchovu byl však možná i ještě bližší – na Malostranském hřbitově leží v jednom hrobě, dnes již těžko identifikovatelném, pochován Jan Rilke – křestní jméno i rok úmrtí by mohlo odpovídat dědečkovi slavného básníka…..
Vydání „Obětiny“ v dubnu 1896 pozdravil literární kritik František V. Krejčí, pocházející ze Smíchova. Zdraví zde Rilkeho jako nanejvýše povolaného prostředníka mezi oběma kulturními světy – českým a německým. Otázkou je, jak hluboká byla ve skutečnosti Rilkeho znalost češtiny – zatímco Peter Demetz ve své studii o mladém Rilkovi soudí, že česky neuměl vůbec, Rilkův současník Karásek ze Lvovic naopak tvrdí, že mladý básník tímto jazykem mluvil plynně. Pravda je asi někde uprostřed – z jednoho z básníkových dopisů vyplývá, že se pokoušel číst díla svého přítele o podporovatele Julia Zeyera v originále, že však ztroskotal na „jemných, romantického ducha vydechujících“ obratech, Zeyerovi vlastních.
Ať je tomu již jakkoliv, básníkův vztah k jeho rodnému městu, jakož i jeho úcta k jeho současníkům – českým básníkům Zeyerovi a Vrchlickému byla nepopiratelná. Zajímavá je i jeho báseň o mistru Janu Husovi, jakož i ten fakt, že nepopiratelně navštívil Národopisnou výstavu českoslovanskou, která se konala v roce 1895 v pražské Stromovce. O tom svědčí jeho báseň Kajetán Tyl, popisující dost detailně jeden z exponátů výstavy - Tylovu pracovnu - v době, kdy tento významný český dramatik psal svou hru Fidlovačka, jejíž součástí byla pozdější (a současná) česká hymna.
Výstava probíhá do 16. listopadu.Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova ve spolupráci s KC Prádelna připravilo již druhou výstavu z cyklu „Chci vzbudit mrtvé“. Tentokráte bude mít veřejnost možnost seznámit se s životy význačných hudebníků Mozartovy generace, kteří jsou pohřbeni na nedalekém Malostranském hřbitově. Výstava probíhá do 16. listopadu.
Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova pořádá v neděli 2. listopadu od 14,00 hod. do 19,00 hod. vzpomínkový podvečer věnovaný památce zemřelých pohřbených na Malostranském hřbitově.
Na základě dohody se Správou pražských hřbitovů se Malostranský hřbitov v roce 2014 několikrát otevřel pro veřejnost. Poslední prohlídka bez kulturního programu v letošním roce se uskuteční 19. 10. od 14 do 16 hodin. Pro návštěvníky jsou připraveny informační letáky. Dle časových možností členů Sdružení se v těchto termínech uskuteční také komentované prohlídky.
V neděli se opět vydáme na další vycházku po stopách Dientzenhoferů. Ing. Arch. Petr Kučera ze sdružení Prampouch nás tentokráte zavede na Staré Město. Sraz u výstupu z metra Národní třída.Budeme si povídat o kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, jedinečné stavbě, která však díky asanaci jejího okolí přišla o mnohé ze své někdejší působivosti. Poznáme, jak vypadala dnes již neexistující prelatura a benediktinský klášter v jeho sousedství. Ukážeme si také nenápadný kostel sv. Bartoloměje v Bartolomějské ulici. Světské stavby nám zastoupí pozdně barokní palác Goltz-Kinských a palác Sylva-Tarouca na Příkopech, jedna z posledních realizací Kiliána Ignáce Dientzenhofera.Průvodcem nám bude opět Ing. Arch. Petr Kučera. Sraz je ve 14.00 hod. u stanice metra Národní třída. Dientzenhoferové jsou druhotně pohřbeni na Malostranském hřbitově. Organizátorem vycházky je sdružení Prampouch a Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova.
Tajemné příběhy, které se váží k pražským stavbám Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, budou také tématem již čtvrtého tajemného nočního čtení na Malostranském hřbitově.
Občanské sdružení Prampouch připravilo na letošní podzim cyklus tří večerních vycházek zaměřených na stavby obou Dientzenhoferů, z nichž mnohé vtiskly Praze její nezaměnitelnou podobu a dnes patří k jejím nejvýznamnějším památkám. První vycházka se uskuteční ve středu 17.9.2014 od 17:30 h., sraz je na tram. zastávce „Hellichova“ (směr Malostranské náměstí). Průvodcem bude Ing. Arch. Petr Kučera, který zájemce zavede k rodnému domu K.
I. Dientzenhofera v Nosticově ulici, ke Kaiserštejnskému paláci na Malostranském náměstí a dalším, převážně světským stavbám a měšťanským domům. Církevní stavby zastoupí kostel sv. Mikuláše, považovaný za jednu z nejkrásnějších barokních staveb Evropy, kostel sv. Tomáše či zrušený klášter karmelitek s kostelem sv. Máří Magdaleny, kde byly oba Dientzenhoferové původně pohřbeni. Nyní leží na Malostranském hřbitově. Další vycházky, jejichž termín bude upřesněn, se budou věnovat stavbám na Starém a Novém Městě. Vstupné: 100Kč/70Kč.
V rámci Dnů evropského dědictví bude otevřen také Malostranský hřbitov. Zájemci jej mohou navštívit mezi 9 a 16:30 h. Připraveny jsou také 2 komentované vycházky zajišťované Pražskou informační službou, a to sice v 9:00 a v 11:00 h.
Na základě dohody s Pražskou správou hřbitovů se Malostranský hřbitov i letos několikrát otevře pro veřejnost, a to vždy mezi 14,00 a 16,00 h. Pro návštěvníky jsou připraveny informační letáky. Dle časových možností členů Sdružení se v těchto termínech uskuteční také komentované prohlídky.
V sobotu 30. srpna se od 21 hod. uskuteční již třetí tajemné noční čtení na Malostranském hřbitově. Večer je věnován vzpomínce na Václava Michala Pešinu rytíře z Čechorodu, který se významně zasloužil o dostavbu katedrály sv. Víta na Pražském hradě a je pohřben na Malostranském hřbitově. Čtena budou tajemná díla, která se váží k příběhu této katedrály. Akci připravilo Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova ve spolupráci se Správou pražských hřbitovů. Hřbitov bude otevřen od 20:30 hod. Vstup je zdarma.
Na základě dohody s Pražskou správou hřbitovů se Malostranský hřbitov i letos několikrát otevře pro veřejnost, a to vždy mezi 14,00 a 16,00 h. Pro návštěvníky jsou připraveny informační letáky. Dle časových možností členů Sdružení se v těchto termínech uskuteční také komentované prohlídky.
Ve středu 9. července uplynulo 180 let od narození předního českého spisovatele, básníka a novináře Jana Nerudy. Při této příležitosti připravilo Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova již druhé tajemné čtení na hřbitově, které se uskuteční v sobotu 19. července od 21,00 hod. Návštěvníci se budou moci zaposlouchat do Nerudových veršů i Povídek malostranských. Čtení se uskuteční u náhrobku Adolfa Kosárka.Na místě nebudou k dispozici židle.
Na základě dohody s Pražskou správou hřbitovů se Malostranský hřbitov i letos několikrát otevře pro veřejnost, a to vždy mezi 14,00 a 16,00 h. Pro návštěvníky jsou připraveny informační letáky. Dle časových možností členů Sdružení se v těchto termínech uskuteční také komentované prohlídky.
|
1811 |
1879 |
|
|
1846 |
1868 |
|
|
1798 |
1864 |
|
|
|
|
|
|
? |
1880 |
|
|
|
1866 |
|
|
1773 |
1849 |
|
|
|
|
|
|
1788 |
1850 |
|
|
|
|
|
|
1808 |
1864 |
|
|
|
|
|
|
|
1882 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1878 |
|
|
|
1877 |
|
|
1861 |
1881 |
|
|
1794 |
1870 |
|
|
1872 |
1872 |
|
|
|
|
|
|
|
1880 |
|
|
|
1879 |
|
|
1794 |
1850 |
|
|
|
1880 |
|
|
|
|
|
|
|
1876 |
|
|
|
|
|
|
1799 |
1866 |
|
|
1843 |
1843 |
|
|
|
1872 |
V letošním roce si připomínáme sto let od úmrtí významného českého spisovatele a novináře Jakuba Arbesa. Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova připravilo přednášky a kulturní program na sobotu 21. června. Více zde: https://arbesjakub.cz/program-slavnosti.html
V sobotu 31. května se od 14,00 hod. na Malostranském hřbitově uskuteční již šestý ročník Májových slavností. Oslavy budou zahájeny duchovním správcem košířské farnosti Zdeňkem Loheliem Klinderou v kostele Nejsvětější Trojice, následovat bude vystoupení hornového dua posluchaček HAMU Barbory Černé a Daniely Roubíčkové. V jejich podání zazní hudba F. X. Thuriho a M. Wurma. Letošní ročník slavností je věnován poslednímu vládnoucímu pasovskému biskupovi a majiteli košířské usedlosti Cibulka Leopoldu Thun-Hohensteinovi. S jeho životními osudy a historií jeho monumentálního náhrobku návštěvníky seznámí odborní průvodci v rámci komentovaných prohlídek hřbitova.
Díky grantu od MČ Praha 5 vydalo Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova v roce 2013 již čtvrtou tematickou publikaci, která je zaměřena na významné osobnosti. Po hudebnících Mozartovy generace, významných osobnostech duchovního světa a heraldických památkách bude návštěvníkům letošních Májových slavností zdarma rozdávána brožura o biskupově náhrobku, který náleží k největším litinovým dílům svého druhu v Evropě.
Hlavními pořadateli Májových slavností jsou Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova a Správa pražských hřbitovů. Vstup je zdarma.
Kostely pražské arcidiecéze, tak jako i kostely na jiných místech naší země a v zahraničí, se letos otevřou 23. května. Jednotlivé farnosti, sbory či řády spolu s organizačním týmem vstoupily do fáze intenzivních příprav. Přihlášeno je dnes na 250 kostelů. V rámci Noci kostelů bude od 18,00 do 20,00 hod.otevřen také Malostranský hřbitov. Program jednotlivých lokalit naleznete na www.nockostelu.cz.
Cílem výstavy a doprovodného programu je připomenout život význačné české pěvkyně Josefíny Duškové (6. březen 1754 Praha - 1824 Praha), majitelky smíchovské usedlosti Bertramka a hostitelky W. A. Mozarta při jeho pobytu v Praze. Výstava fotografií podrobně mapuje místa spojená s působením Duškové a jejího manžela, skladatele a hudebního pedagoga Františka Xavera Duška. Představí se zde Praha v 18. století a její přeměna do současné podoby. Výstava přiblíží i zástupce mozartovské generace, kteří jsou pohřbeni na nedalekém Malostranském hřbitově. Netradičním oživením výstavy bude křestní list Josefíny Duškové a její horoskop.
Vernisáž výstavy se uskuteční v pondělí 14. dubna od 18,00 hod. v KC Prádelna, Holečkova 38a, Praha 5. Pro návštěvníky je připravena dramatická scénka zobrazují vznik árie Belle mia fiamma, addio, zkomponované W. A. Mozartem přímo pro Josefínu Duškovou.
Výstava bude probíhat od 15. do 22. dubna.
V rámci vzpomínkové akce na významnou českou pěvkyni Josefínu Duškovou připravilo Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova komentovanou vycházku spojenou s návštěvou usedlosti Bertramka. Právě zde bude vycházka zahájena v 10,00 hod. Poté se účastníci přesunou k náhrobku Duškových na Malostranském hřbitově (10,30 až 10,45 hod.). Od 11 hodin je v kostele Nejsvětější Trojice připravena zádušní mše za Josefínu Duškovou. Po jejím skončení bude pokračovat vycházka po Malostranském hřbitově zaměřená na hudebníky Mozartovy generace.
Od pondělí bude probíhat výstava v KC Prádelna, Holečkova 38a.
Předmětem jednání členské schůze bude volba nového Výboru, členů Finanční skupiny, schválení zprávy o činnosti v roce 2014 a také návrh činnosti na rok 2014. Nedílnou součástí akce je i diskuse o dalších aktivitách Sdružené.
Co pro vás chystáme na rok 2014? Kromě možnosti individuálních prohlídek o víkendových dnech každý měsíc se v květnu uskuteční již 6. ročník Májových slavností. V listopadu se můžete opět těšit na svíčkami ozářený dušičkový hřbitov. Připojíme se také k Noci kostelů a k mezinárodním Dnům evropského dědictví. U příležitosti výročí narození osobnosti, která se významně zasloužila o zachování Malostranského hřbitova, chystáme sérii zajímavých počinů.
Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova pořádá v sobotu 2. listopadu od 15,00 hod. do 19,00 hod. vzpomínkový podvečer věnovaný památce zemřelých pohřbených na Malostranském hřbitově. Návštěvníci budou mít příležitost rozsvítit svíčku mj. i za ty osobnosti, na které v letošním roce vzpomínáme v souvislosti s jejich významným výročím. Jedná se mj. o pěvkyni Josefinu Duškovou (1753–1824), spisovatele Gustava Pflegera Moravského (1833-1875), hudebníka J. V. Sticha Punta (1746 – 1803), malíře Antonína a Václava Mánesovi (1784–1843, 1793–1858) či významného smíchovského továrníka Františka Ringhoffera (1817-1873). Pro zájemce jsou od 16,00 hod. připraveny také komentované vycházky s průvodci. V 17,00 hod. vyjde od kostela Nejsvětější Trojice průvod vedený p. ThDr. Lohelem k hrobce premonstrátů umístěné v nové části hřbitova. Následovat bude mše svatá.
V neděli 15. 9. 2013 se v rámci Dnů evropského dědictví pro veřejnost otevře i Malostranský hřbitov. Přístupný bude od 9,00 do 16,30 hod. Komentované vycházky zajišťované Pražskou informační službou se uskuteční v 9,00 a 11,00 hod.
V Galerii Prádelna bude od 7. do 31. května probíhat výstava historických a současných fotografií významné památky Prahy 5 – Malostranského hřbitova. Autorem fotografií z 50. let je Josef Mayer, snímky z roku 1989 jsou zapůjčené z Národního památkového ústavu. Dnešní podobu náhrobků zachytila Klára Zápotocká. Fotografie zachycují proměnu náhrobků, jejichž autory jsou přední sochaři přelomu 18. a 19. století, např. rodina Platzerů, Václav Prachner, Josef Max, Josef Malínský a František X. Lederer. Pořadateli výstavy jsou Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova a KC Prádelna. Vernisáž se uskuteční v pondělí 6. května od 18,00 hod.
Malostranský hřbitov u Plzeňské ulice byl původně vinicí vybranou v r. 1680 jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb, a tak bylo místo bývalého smíchovského morového hřbitova v r. 1784 oficiálně ustanoveno za místo posledního odpočinku obyvatel Malé Strany, Hradčan a Smíchova. Po téměř sto letech přestal vyhovovat podmínkám rozrůstajícího se města a je proto v roce 1884 zrušen. Od té doby chátrá. V roce 1958 byl hřbitov i s kostelem Nejsvětější Trojice prohlášen kulturní památkou. Od roku 1989 se o pohřebiště stará Správa pražských hřbitovů.
Autorem fotografií zachycujících podobu Malostranského hřbitova v 50. letech minulého století je Josef Mayer (1923–1991), který se angažoval v Klubu za starou Prahu, mj. byl i členem domácí rady v letech 1947–1970 a 1975–1991, i jeho místopředsedou v letech 1963–1964 a 1980–1987. V roce 1960 nastoupil do Pražského střediska památkové péče. Od roku 1965 do roku 1990 pracoval jako vedoucí Pražského střediska památkové péče a ochrany přírody.
Autorkou současných fotografií i celé výstavy je členka Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova Klára Zápotocká. Mimo svoji profesi grafické designérky se věnuje nejen práci pro Sdružení, ale pracuje i pro další dobrovolnické organizace jako Domácí umění o. s. nebo SOS Přednádraží.
K nejvýznamnějším sochařům vrcholného baroka patří F. I. Platzer (1717–1787), pochovaný na Malostranském hřbitově. Spolupracoval např. i s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, který je (spolu se svým otcem Kryštofem) pochován na Malostranském hřbitově. F. I. Platzer založil vlastní dílnu. Svou činností si získává jméno a je pražskou šlechtou povoláván k výzdobě paláců. Namátkou např. Bratfeldský palác, Černínský palác, Kounický palác. Podílí se také na výzdobě chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. Brána gigantů na Pražském hradě je také ozdobena sochami Platzerovými. Celá jeho dílna je směřována k dodávkám kompletní řezbářské a kamenosochařské výzdoby chrámů, kostelů a zámeckých zahrad a kaplí. Platzerova dílna funguje ještě v roce 1902. Na Malostranském hřbitově se nachází neuvěřitelné množství náhrobků, které jsou rodinou Platzerů signované. Na výstavě fotografií se představí náhrobky od dvou představitelů platzerovské dílny: Ignáce Michala Platzera (1757–1826) a Roberta Platzera (1831–1868).
Dalším významným představitelem sochařského umění přelomu 18. a 19. století je Václav Prachner (1784–1832), autor klasicistní náhrobní plastiky. Jeho nejznámějším dílem je alegorie Vltavy na fontáně Clam-Gallasova paláce v Praze. Na Malostranském hřbitově nalezneme jeho náhrobek pro pasovského biskupa Thuna-Hohensteina, který tvoří dominantu celého hřbitova, a také nedávno restaurovaný náhrobek hraběnky Žofie Valdštejnové.
Českoněmecký sochař Josef Max (1804–1855) tvořil i se svým bratrem Emanuelem ve 40. a 50. letech 19. století nejvýznamnější dvojici kamenosochařů-figuralistů. Řadu děl vytvořil se svým bratrem Maxem, zejména dva pomníky odlité do bronzu: pomník maršálka Radeckého modeloval v letech 1851–1855, jeho část tvořilo osm vojáků rakouské armády. Největší realizací tak zůstává jeho jezdecký Pomník císaře Františka I. v Krannerově věži na dnešním Smetanově nábřeží.
Český sochař a řezbář Josef Malínský (1752–1827) je považován za představitele sochařů empírového klasicismu, kteří navázali svou tvorbou na barokní českou minulost. Začínal jako řezbář ve slonovině a dřevu, což posléze ovlivnilo i jeho sochařskou tvorbu. Patřil k zakladatelské umělecké generaci 19. století, i když byl starší než jeho druhové.
Český sochař František Xaver Lederer (1758–1811) patří k představitelům klasicismu. Je autorem kašny na Uhelném trhu, sochařské výzdoby zadního průčelí Klementina či portrétní busty Františka I. ve Strahovské knihovně.
Galerii Prádelna naleznete na adrese Holečkova 38a, Praha 5. Otevřeno je každý všední den od 14,00 hod. do 16,00 hod. V případě zájmu prohlédnout si výstavu mimo uvedenou dobu se můžete obrátit na vedoucího KC PRÁDELNA p. Michala Čiháka, tel.: 603 289 675. Dopravní spojení autobusem č. 176 ze zastávky Švandovo divadlo (zastávka Holečkova) nebo tramvají č. 9, 10 a 16 ze zastávky Anděl do stanice Bertramka nebo U Zvonu. Více informací o Malostranském hřbitově naleznete na webových stránkách www.malostranskyhrbitov.cz. Nabídku akcí Komunitního centra Prádelna naleznete na www.kcpradelna.cz.
V sobotu 25. 5. 2013 se uskuteční již 5. ročník Májových slavností na Malostranském hřbitově. Po hudební části v kostele Nejsvětější Trojice budou následovat komentované vycházky.
PROGRAM
I. část 14.00 – 14.30 hod
Slavnost zahájí v kostele Nejsvětější Trojice duchovní správce Košířské farnosti P. Zdeněk Lohelius Klindera, ThDr., O. Praem,
který uvede jednotlivé části hudebního programu.
V hudební části vystoupí:
– Břevnovský chrámový sbor, dirigent Adolf Melichar, který provede skladby W. A. Mozarta, A. Dvořáka, F. X. Brixiho
– Komorní smíšený sbor ze Žlutic, zaměřený na renesanční vokální polyfonii vystoupí s programem:
Kryštof Harant: Qui confidunt in Domino
Kryštof Harant: Missa finis vocibus – část Gloria
Phillip de Monte: Ascendens Christus in altum
II. část 14.30 – 15.00 hod
Před kostelem krátký projev zástupců hlavních pořadatelů
III. část 15.00 – 17.00 hod
Skupinové procházky s odborným výkladem
Více informací naleznete v přiložené pozvánce: Pozvanka maifest 2013.pdf (600,4 kB)
V pátek 24. května bude probíhat dnes již tradiční akce Noc kostelů. Program připravila i košířská farnost, pod jejíž správu spadá i kostel Nejsvětější Trojice na Malostranském hřbitově.
Program v kostele Nejsvětější Trojice:
17.30–18.30 hod.
Mše svatá & adorace vystavené Nejsvětější Svátosti
18.30–18.45 hod.
Informace o stavbě a výzdobě chrámu
18:50-19:30 hod.
Trubačské vyhrávání
19.30–20.15 hod.
Koncert rodiny Radových
20.15–20.45 hod.
Vystoupení muzikantů z kostela Panny Marie Vítězné - Jezuband
21.00-21.30 hod.
Směs duchovních písní v podání zpěváků z anglické komunity od kostela sv. Tomáše
21.30-22.30 hod.
Komitas (mše z arménské liturgie)
Ave Verum Corpus
Panis Angelicus
23.30 hod. Ukončení.
18.30–23.30 hod.
Možnost individuální prohlídky kostela. Pro návštěvníky budou připraveny informační letáky.
Malostranský hřbitov
18.00–20.00 hod.
V této době umožní Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova ve Spolupráci se Správou pražských hřbitovů přístup na Malostranský hřbitov. Návštěvníci si budou moci prohlédnout památku individuálně, budou pro ně připraveny informační letáky.
Podrobný program naleznete zde: https://www.nockostelu.cz/index.php?pg=kost593.
| 17:30 | 18:30 | Mše svatá & adorace vystavené Nejsvětější Svátosti oltářní Obvyklá mše svatá, po které následuje adorace Nejsvětější Svátosti oltářní. Vzhledem k prvnímu pátku v měsíci bude adorace zakončena litanií k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu včetně zásvětné modlitby Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. »»» |
»»» Moje Noc |
| 18:00 | 20:00 | Individuální prohlídka Malostranského hřbitova Hřbitov bude otevřen do 20h »»» |
»»» Moje Noc |
| 18:30 | 18:50 | Informace o stavbě a výzdobě chrámu Krátké představení historie, architektury a výzdoby kostela. »»» |
»»» Moje Noc |
| 18:50 | 19:30 | Chorály a fanfáry žesťových nástrojů »»» | »»» Moje Noc |
| 19:00 | 23:00 | Možnost individuální prohlídky bohoslužebného prostoru. »»» | »»» Moje Noc |
| 19:30 | 20:15 | koncert rodiny Radových Křesťanské písně. Kytara, zpěv »»» |
»»» Moje Noc |
| 20:15 | 20:45 | Jezuband Vystoupení muzikantů z kostela Panny Marie Vítězné. Hradišťan, křesťanské písně. Kytara, zpěv, příčná flétna »»» |
»»» Moje Noc |
| 21:00 | 21:30 | Zpěv - směs duchovních písní Zpěváci z anglické komunity od kostela sv. Tomáše »»» |
»»» Moje Noc |
| 21:30 | 22:30 | Mše z Arménské liturgie, Ave Verum Corpus, Panis Angelicus Instrumentální skladby »»» |
»»» Moje Noc |
| 23:00 | 00:00 | Ukončení Noci kostelů v Košířské farosti »»» |
V rámci Hovorů o Praze pořádaných společně s Klubem Za starou Prahu zveme na přednášku Gabriely Kalinové: "Heraldické památky Malostranského hřbitova", která je věnována Mojmíru Chromému a Vladimíru Pouzarovi.
Koná se v Národním technickém muzeu v bývalém kinosále.
Vstup volný.
Setkání proběhne v Muzeu Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20, 120 00 Praha 2.
Program naší druhé výroční členské schůze bude upřesněn.
Zápis zveřejníme v rubrice Členské schůze
V rámci Festivalu poezie Vás zveme na komponované čtení na téma jan Ne-ruda, které přiupravuje Alena Lehnerová.
Děkujeme všem, kteří přišli na letošní Dušičkovou slavnost, podle počtu rozdaných letáků se nás sešlo přes 500. Fotografie naleznete ve fotogalerii zde...
Spolek Malostranský hřbitov
Švédská 33
150 00 Praha 5
+420 722 200 908
|
|
