Pozor, změna času a místa: Přednáška: Pasov a jeho historické hřbitovy

Spolek Malostranský hřbitov zve na další přednášku z cyklu o historických hřbitovech. Tentokráte se zaměříme na Pasov.

V první části přednášky představeno historické město Pasov na soutoku tří řek, jehož počátky sahají až do římské doby. Dále bych se chtěla zabývat Pasovem v raném středověku a připomenout zejména náhrobek královny Gisely v klášteře Niedernburg. Chtěla bych se zmínit o souvislostí jejího kultu s kultem našeho blahoslaveného Vintíře, který je nejlépe znázorněn slavným bavorským malířem Asamem na stropě Císařského sálu v břevnovském klášteře. Historie Pasova se často prolínala s historií českou – v Pasově začínala tzv. Zlatá stezka (Goldener Steg), vedoucí přes Šumavu a spojujících Čechy s Podunajím. Stezka se v různých období jmenovala „pasovská“, prachatická“, „česká“ či „solná“ a měla velký význam zejména pro obchod solí. Ne vždy však byly vztahy Prahy a Pasova ideální – o tom svědčí vpád Pasovských do Prahy (1611), který podnikl na žádost císaře Rudolfa II. jeho synovec, bojovný pasovský kníže-biskup Leopold V., který později opustil duchovní stav a založil v Innsbrucku pobočnou větev Habsburků.

Lepší zkušenost než Praha s Pasovem udělal Pasov se knížaty-biskupy, pocházejícími z rodu Thunů a Thunů-Hohenstein, kteří přišli z Čech. Byli celkem čtyři -  prvním byl Václav hrabě z Thunu (1629-1673), který za účelem přestavby dómu po velkém požáru  přivedl do Pasova slavného česko-italského stavitele Carlo Luragha. Druhý z nich, Josef Maria hrabě z Thun-Hohensteinu přispěl závažnou měrou k hospodářskému rozkvětu ve městě a vzniku prvních manufaktur. Třetí, Thomas Johann Nepomuk hrabě z Thunu a Hohensteinu (1737-1796), podporoval pasovskou porcelánovou manufakturu, ale měl vyměřeno jenom málo času – vládl pouze 11 měsíců. Jeho nástupcem se stal jeho bratranec Leopold Leonhard Thun-Hohenstein (1746-1826), která opustil Pasov po zániku tohoto církevního státu na počátku 18. století. Leopold se poté vrátil do Čech, kde založil Cibulku u Prahy. Je pohřben na Malostranském hřbitově a jeho náhrobek patří spolu s Radeckého pomníkem (který však nebyl ulit v Čechách) k nejkrásnějším exteriérovým plastikám 19. století. Na závěr bych přítomné ráda pozvala na malou procházku po pasovském historickém hřbitově sv. Severina v městské části Innstadt na břehu řeky Inn.

 

Přednášet bude Gabriela Kalinová, autorka knihy Malostranský hřbitov: historie a současnost. Přednáška se uskuteční v pondělí 25. listopadu od 18 hodin v Pražském kreativním centru, Staroměstské nám. 4/1, Praha 1.

 

Vstup zdarma a bez rezervace!