Heraldické památky Malostranského hřbitova

V dubnu si připomínáme hned několik výročí významných osobností spjatých s Malostranským hřbitovem:

242 let od narození a 166 let od úmrtí skladatele Václava Jana Tomáška (17.4.1774 - 3.4.1850). Tomášek již od útlého mládí projevoval značné hudební nadání. Přelomem v jeho životě pak bylo shlédnutí pražského provedení Mozartova Dona Giovanniho a také koncert Ludwiga van Beethovena. Od té doby se věnuje pouze hudbě. Pro své rozsáhlé společenské styky byl nazýván ""pražským hudebním papežem"". Přátelil se s Goethem, Paganinim či Wagnerem. Jeho obavou bylo, aby jednou neskončil v neznámem hrobě jako Mozart. Proto mu bylo už za jeho života zakoupeno místo na Malostranském hřbitově. Hrob zdobí náhrobek ve tvaru Lyry.

194 let od narození a 152 od úmrtí novináře Františka Girgla (13.4.1822-4.4.1864). Jako novinář vydával Ranní listy, zapojil se i do politického dění v roce 1848. Byl přítelem Karla Havlíčka Borovského. Kvůli své politické angažovanosti byl dlouhodobě vězněn. Díky tomu předčasně umírá.

160 let od úmrtí malíře Františka Horčičky (29.6.1776 - 5.4.1856). Již od útlého mládí se věnoval portrétní malbě (Dobrovský, Bolzano....). Vedl restaurátorské práce na Pražském hradě a Karlštejně. Patřil ke zdatným falsifikátorům, mnohé z jeho padělků byly odhaleny až ve 20. století. Při jejich zhotovování však nebyl motivován financemi. Chtěl se pouze vyrovnat slavným mistrům. Horčička je také autorem obrazů v kostele Nejsvětější Trojice u Malostranského hřbitova, kde byl původně také pohřben. Nyní odpočívá na Olšanech.

102 let od úmrtí spisovatele, novináře a smíchovského patriota Jakuba Arbesa (12.6.1840 - 8.4.1914).

201 let od úmrtí Jana Jakuba Ryby (26.10.1765 - 8.4. 1815). Pedagog a hudební skladatel je autorem České mše vánoční. Pohřben je v Rožmitále. Rybův bratr Václav byl tajemníkem biskupa Thun-Hohensteina, majitele košířské usedlosti Cibulka. Skladatel též pro biskupa složil skladbu, která se nedochovala.

195 let od narození Vacslava Julia Havla (12.4.1821 - 18.7.1887). Havlův mlýn, na němž předtím hospodařilo několik generací rodu, stál na vltavském břehu mezi dnešním Jiráskovým a Palackého mostem a nesl smíchovské čp. 87. Po smrti svého otce musel sedmadvacetiletý Vácslav Julius vyplatit dědictví své nevlastní matce a věno osmi sestrám, a proto byl nucen mlýn prodat. Vstoupil potom do služby u státní dráhy jako „vážný“. Byl pochován do rodinné hrobky na Malostranském hřbitově, která padla za oběť rozšiřování Plzeňské ulice. Vacslav Julius Havel byl prapradědem prezidenta Václava Havla.

208 let od narození skladatele Michaela Pavla Martinovského (12. 4. 1808 - 7.1.1873). Byl znalcem a harmonizátorem lidových písní. Zhudebnil první svazek "Písní národů v Čechách" od Karla Jaromíra Erbena.

270 let od narození malíře Ludvíka Kohla (14.4.1746 - 18. 6. 1821). Kohl vystudoval vídeňskou Akademii. Po jejím absolvování se stává učitelem kreslení v Praze.Zajímal se o náměty z českých dějin. Kohl je spojovacím článkem mezi vídeňským klasicismem a klasicismem Josefa Berglera. Zachycoval architekturu anticky či egyptsky laděnou, gotizující sály a hrobky či chrámy. Mezi jeho žáky patřil např. František Horčička.

209 let od narození malíře Josefa Vojtěcha Hellicha (17.4.1807-23.1.1880). Studoval na pražské Akademii a následně v Mnichově. Po návratu ze studijní cesty se stal kustodem archeologického odboru. Je autorem mnoha církevních obrazů. Známý je jeho portrét Boženy Němcové z roku 1845.

214 let od narození malíře Vincence Morstadta (17. 4. 1802-19.2.1875). Většina jeho umělecké tvorby je spjata s Prahou, kam přišel ve svých jedenácti letech. Studoval na novoměstském piaristickém gymnáziu a na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiích nastoupil jako Criminalbureaupraktikant u pražského magistrátu a tomuto právnickému zaměstnání se věnoval po celý svůj umělecký život. V jeho dílech se do dnešních dnů zachovala atmosféra tehdejší barokní podobaPrahy včetně detailního zpracování architektonických změn i podob života tehdejší společnosti.

268 let od narození posledního vládnoucího pasovského biskupa-knížete Leopolda Leonharda Thun-Hohensteina (17.4.1748-2210.1826). Svůj život dožil v košířské usedlosti Cibulka, patřil k významným donátorům. Jeho náhrobek je dominantou Malostranského hřbitova. O jeho životě vydalo Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova publikaci.

233 let od narození opata Strahovského kláštera Benedikta Pfeiffera (19.4.1783-31.3.1834). Opatem Strahovského kláštera se stal pouze devět let po složení slibů premonstrátského řádu. Působil také jako profesor náboženství na filosofické fakultě. V roce 1825 byl zvolen rektorem pražské university. Zorganizoval také oslavy 200 let od přenesení ostatků sv. Norberta do Prahy. Pfeiffer také věnoval veškerý kámen na stavbu kostela Nejsvětější Trojice na Malostranském hřbitově. Návrh jeho náhrobku vytvořil ředitel pražské akademie Josef Bergler.

197 let od úmrtí historika Kašpara Royka (1.1.1744-20.4.1819). Profesor církevního dějepisu, spisovatel, člen kanonie premonstrátů. V roce 1791 byl jmenován guberniálním referentem ve věcech církevních, později radou a kanovníkem. V díle Dějiny koncilu kostnického obhajuje Jana Husa. Zastával též funkci rektora pražské university.

253 let od narození zakladatele ústavu slepců Aloise Klara (25.4.1763-25.3.1833). Vystudoval teologii a filosofii, věnuje se však pedagogické dráze. Stává se profesorem a následně i děkanem pražské univerzity. Zasloužil se o uspořádání historického archivu Karolina. Založil ústav pro výchovu slepců i nadaci pro mladé umělce. Klar byl pohřben na Malostranském hřbitově, posléze je přenesen do kaple Klárova ústavu.