Heraldické památky Malostranského hřbitova
V rámci Hovorů o Praze pořádaných společně s Klubem Za starou Prahu zveme na přednášku Gabriely Kalinové: "Heraldické památky Malostranského hřbitova", která je věnována Mojmíru Chromému a Vladimíru Pouzarovi.
Koná se v Národním technickém muzeu v bývalém kinosále.
Vstup volný.
Kalendář akcí
Slavnostní vycházka na Vyšehradský hřbitov se Slavínem
17.11.2024 10:00Dušičky na Malostranském hřbitově
03.11.2024 14:00Aktuality
Dvojité výročí učence Ignáce Cornovi
Ignác Cornova byl předsedou Královské české společnosti nauk a působil jako historik a pedagog. Jeho otec byl Ital, Ignác vyrůstal v česko–německo–italském prostředí. Vystudoval jezuitské gymnázium na Starém Městě a 27. října 1756 vstoupil do řádu. Studoval filozofii a teologii v Olomouci, v roce 1770 byl vysvěcen na kněze. Poté působil rok jako kazatel. Od roku 1771 vyučoval na mimopražských gymnáziích (Chomutov, Klatovy) a od roku 1774 pak na Akademickém gymnáziu v Praze. Jeho pedagogická činnost vyvrcholila profesurou všeobecných dějin na pražské univerzitě. V roce 1795 se však universitní kariéry (zřejmě z politických důvodů) vzdal a působil nadále jako soukromý učenec a vychovatel. Od roku 1789 byl členem Královské české společnosti nauk, a v letech 1803–04 byl jejím předsedou. Je známý též jako přední člen Svobodných zednářů. Byl mistrem zednářské lóže „U tří korunovaných hvězd“ a zakladatelem nové
lóže „Pravdy a jednoty“. Základem Cornovovy činnosti je jeho práce historická, jeho hlavním dílem je německý překlad a rozsáhlé doplňky ke Stránského Res publica Bojema (Staat von Boehmen), v sedmi svazcích, vydávané v Praze v letech 1792–1803 a obsahující skoro celou českou historii. Významná je
také jeho monografie o životě Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Velmi kladně hodnotil josefínské reformy. V politice byl stoupencem rakouského etatismu a osvícenského absolutismu, lpěl však i na tradicích české státnosti. Domníval se, že blaho státu závisí na vysokém mravním uvědomění jeho občanů, a proto přikládal velkou roli výchově mládeže k vlastenectví na základě historie. O Cornovově náhrobní desce se ve své povídce „Vymírající hřbitov“ zmiňuje Jakub Arbes.