V neděli 26. května se na Malostranském hřbitově uskuteční již desátý ročník obnovených Májových slavností. Pro návštěvníky je od 14 hodin připraven hudební program, v rámci nějž zazní mj. skladby hornisty Giovanniho Punta pohřbeného na dnes neznámém místě na Malostranském hřbitově. Představena bude také nejnovější publikace o Malostranském hřbitově, která se tentokrát věnuje slavným architektům a stavitelům. Vydání knihy umožnila svým grantem městská část Praha 5. Ve 14,15 hod. započnou komentované vycházky po hřbitově vč. návštěvy přilehlého kostela Nejsvětější Trojice. Pro individuální návštěvníky jsou připraveny informační letáky o historii hřbitova. Slavnosti budou ukončeny speciální komentovanou vycházkou za pověstmi Malostranského hřbitova, která započne v 16,30 hod.
Vstup je zdarma. Organizátorem akce je Spolek Malostranský hřbitov.
S myšlenkou květnových setkávání k uctění památky obětí napoleonských válek přišel v roce 1807 malíř a literát Václav František Veleba (1776-1856). Charakter slavností se postupem času měnil ze spíše církevních svátků na světské-měšťanské. Oslavy se staly tradičním pražským svátkem jarní přírody a vzkříšení. V roce 1836 se Maifest začal slavit i na Olšanských hřbitovech, později se rozšířil na téměř všechna pražská pohřebiště.
Malostranský hřbitov na Smíchově byl původně založen jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. však byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb a smíchovský morový hřbitov tak od roku 1786 začal sloužit i obyvatelům Malé Strany a Hradčan. Po téměř sto letech však přestává vyhovovat podmínkám rozvíjejících se čtvrtí, a proto je roku 1884 pohřbívání zrušeno.
Na počátku 20. století hrozí památce celková likvidace, které zabránila intervence Klubu za starou Prahu a umělců Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska a Maxe Švabinského. Přesto se však hřbitov nezachoval do dnešních dní celý. O část plochy byl připraven při rozšíření Plzeňské ulice v letech 1927 a 1953. V roce 1958 je hřbitov i s kostelem Nejsvětější Trojice prohlášen za kulturní památku. Od roku 1989 o něj příkladně pečuje příspěvková organizace Magistrátu hl. m. Prahy – Správa pražských hřbitovů. V letech 2015 a 2016 prošel hřbitov I. etapou celkové revitalizace financovanou z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Od června 2016 je dříve nepřístupný hřbitov opět otevřen pro veřejnost.
Ze známých osobností na hřbitově spočívají stavitelé Krištof a Kilian Ignác Dientzenhofferové, malíř Adolf Kosárek, rodina Mánesů, rodina sochařů Platzerů, hudebníci Václav Tomášek, Giovanni Punto, Jan Vitásek, Josef Hrabě či spisovatel Gustav Pfleger-Moravský.
