Myslely si, že se vzpomínkových akcí ke 100. výročí spisovatele Jakuba Arbese ujme někdo jiný, ale když viděly, že se nikdo nechystá, ujaly se toho ony, Kateřina Fuksová a Adéla Nikodýmová. "Obdivuji literaturu 19. století a mám i blízký vztah ke Smíchovu. Takže v osobě Jakuba Arbese se pro mě tyto dva zájmy snoubí," říká Kateřina Fuksová s tím, že Arbes byl vzácnou osobností. "Byl to nesmírně statečný, hrdý a morální člověk, o kterém by lidé měli vědět více. Jeho památka by se měla připomínat," míní.
Stoletá připomínka byla výjimečná, lidé mohli navštívit divadelní a taneční vystoupení, autorská čtení vítězů literární soutěže, burzu knih, workshopy pro děti i další akce. Kdo chtěl, mohl si rovněž prohlédnout Malostranský hřbitov nebo se projít po starém Smíchově a poslechnout si odborný výklad.
"Nikdy bychom nedokázaly vše zorganizovat bez podpory lidí ze Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova a našich rodin a přátel. Také nás podpořila radní pro kulturu Marie UllrichováHakenová, která si nad akcí vzala záštitu," připomínala Kateřina a děkovala všem vystupujícím.
"Nikomu jsme nemohli nabídnout žádné finanční ohodnocení. Přesto se zapojil profesionální soubor Švandova divadla, úžasný byl také taneční soubor Marietta, a to samé platí o mladých divadelnících z Klamovky. Městská knihovna nám zadarmo nabídla knihy do knižní burzy," popisovala Kateřina. "Všichni se zkrátka spojili, aby se podařila dobrá věc. Byla to moc pěkná a důstojná oslava největšího smíchovského rodáka. A to pro mě byla velká radost. Že jsme mu díky nadšení a nezištnosti všech zainteresovaných lidí dokázali vzdát čest."
FAKTA Jakub Arbes Spisovatel a novinář se narodil 12. června 1840 na Smíchově, kde také 8. dubna 1914 zemřel. Pocházel z chudých poměrů a měl se jít učit obuvnictví. Měl však velmi dobré známky ve škole, a proto jej rodiče poslali na studia. Byl odpovědným redaktorem Národních listů, zavedl také nový způsob literární tvorby – romaneto. Šlo o obsáhlejší povídky s dobrodružným, napínavým dějem. Jeho zásluhy o českou literaturu byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění.
Kdo by to jen řekl, už to vypadalo, že po smrti vnuka Jakuba Arbese začne vzpomínka na tohoto slavného smíchovského spisovatele uvadat, protože právě jeho vnuk pečoval o dědečkovu památku velmi svědomitě.
"Jeho vnuk byl můj dědeček, který zemřel, když mi bylo osmnáct let, to bylo v roce 1978. Vedl Klub přátel Jakuba Arbese a měl také mnoho dalších aktivit," vzpomíná prapravnučka spisovatele Jakuba Arbese Martina Nikodýmová.
A zároveň přiznává, že po smrti jejího dědečka nebyl nikdo, kdo by se vzpomínce na spisovatele nějak více věnoval.
Až... Až se objevila Adéla Nikodýmová, dcera paní Martiny, tedy praprapravnučka. "Třikrát pra," opakuje ještě pro jistotu maminka Adély, která je pro tuto chvíli mluvčí rodiny, protože dvaadvacetiletá Adéla je zrovna v tomto týdnu na dovolené na Kanárských ostrovech, a nebylo ji proto možné kontaktovat.
» Pokračování na str. C4
Kdo "oprašuje" jméno Jakuba Arbese? Jeho praprapravnučka
» Pokračování ze str. C1
"Už když byla na gymnáziu, bylo vidět, jak se o svého předka zajímá, bylo jí líto, že se o něm málo mluví, a začala dělat věci, aby k tomu nedošlo. Ona asi nejvíc zdědila jeho geny," usmívá se paní Martina, podle které se chtěla její dcera věnovat scenáristice a novinařině – pěkně po vzoru Jakuba Arbese. Toto přání jí sice nevyšlo, ale možná o to více myslí na udržování památky Jakuba Arbese. Proto například přišla s nápadem na oslavy letošního 100. výročí úmrtí Arbese, o kterých přemýšlela už na střední škole.
"Původně přemýšlela, že by například pomohla tomu, aby vyšly nějaké jeho knihy. Nakonec ale vznikl nápad na oslavy 100. výročí," říká paní Martina, která své dceři hodně pomohla.
- "Byl to čestný člověk, zastával se chudých a utlačovaných"
Obě jsou totiž členkami Spolku pro záchranu Malostranského hřbitova, u kterého Jakub Arbes bydlel. V okruhu přátel tohoto spolku tak začaly vznikat už konkrétní návrhy, které nakonec vyvrcholily krásnou červnovou akcí. Tou by ale vzpomínka na spisovatele neměla skončit, naopak jeho praprapravnučka i další chtějí pořádat například každoroční vzpomínku, nebo chtějí navázat na letošní první ročník literární soutěže, kterou vymysleli. "Jsem moc ráda, že památka na našeho předka bude žít dál, zaslouží si to, byl to čestný člověk, který se zastával chudých a utlačovaných lidí," svěřuje se Martina Nikodýmová.
Zdroj: BARTONÍČEK, Radek. Kdo "oprašuje" jméno Jakuba Arbese? Jeho praprapravnučka. MF Dnes: Praha 5. 26. 09. 2014.
