V neděli 14. prosince mezi 12-16 hodinou bude mít veřejnost poslední možnost navštívit běžně nepřístupný Malostranský hřbitov na Smíchově před jeho celkovou revitalizací plánovanou na rok 2015. Na každou celou hodinu je připravena komentovaná vycházka zaměřená na historii památky, v 16 hodin započne předvánoční kulturní program. Zpřístupněn bude i přilehlý kostel Nejsvětější Trojice. Pořadatelem akce je Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova a Správa pražských hřbitovů. Vstup je zdarma.
Malostranský hřbitov projde v roce 2015 první etapou své celkové revitalizace. Vzniknou zde kamenná zeď s průhledy a nový vstup se schodištěm, které poslouží i jako pódium pro přednášky nebo koncerty. Návštěvníkům bude k dispozici zázemí s toaletami, nové pěšinky a kvůli zajištění bezpečnosti a ochraně před vandaly i osvětlení a kamerový systém. Z důvodu provádění těchto prací bude hřbitov v příštím roce uzavřen pro veřejnost. Opravy jsou spolufinancovány z Operačního programu Konkurenceschopnost.
Malostranský hřbitov patří k unikátním památkám na území České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození jako Gustav Pfleger Moravský, Josef Tandler, Ignác Cornova, Václav Pešina z Čechorodu či Adolf Pinkas. Blízkost usedlosti Bertramka připomíná, že zde leží generace přátel W. A. Mozarta: František X. Dušek a Josefína Dušková, Václav Tomášek, Jan Vitásek. Poslední místo odpočinku zde nalezli význační architekti, sochaři a malíři jako Dietzenhoferové, Platzerové, Antonín a Václav Mánesovi, Adolf Kosárek a Vincenc Morstadt. Najdeme zde díla největších českých sochařů 19. století: několika generací Platzerů, Václava Prachnera, Josefa Malinského, Josefa Maxe a dalších.
Místo, kde se nyní nachází Malostranský hřbitov, bylo původně vinicí vybranou v r. 1680 jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb, a tak bylo místo bývalého smíchovského morového hřbitova v r. 1784 oficiálně ustanoveno za místo posledního odpočinku obyvatel Malé Strany, Hradčan a Smíchova. Po téměř sto letech přestal vyhovovat podmínkám rozrůstajícího se města a je proto v roce 1884 zrušen. Od té doby chátrá. Na počátku 20. století hrozila památce celková likvidace, které naštěstí zabránila iniciativa tehdejší kulturní a vědecké obce v čele s Jakubem Arbesem, Aloisem Jiráskem či Maxem Švabinským. V roce 1958 byl hřbitov i s kostelem Nejsvětější Trojice prohlášen nemovitou kulturní památkou. Od roku 1989 se o pohřebiště stará příspěvková organizace Magistrátu hl. m. Prahy – Správa pražských hřbitovů. Kvůli vandalským útokům byl hřbitov v roce 2001 pro veřejnost uzavřen. Zpřístupňován je pouze v rámci komentovaných vycházek a kulturních akcí jako jsou obnovené Májové slavnosti či Dušičky.
