První kontakt se správou drážďanských historických hřbitovů (Eliášského, Trojičního a Jánského) navázal Spolek Malostranský hřbitov před více než deseti lety. Ředitelka Správy, Beatrix Teichmann, se tehdy na naše pozvání zúčastnila Májové slavnosti. My jsme na oplátku navštívili starobylý Eliášský hřbitov, jehož historie je velice podobná Malostranskému hřbitovu. Od té doby naše vztahy pokračovaly a vznikl i přímý kontakt s nám podobnou organizací – Podpůrným spolkem Trojičního a Jánského hřbitova. Před Covidem jsme již uvažovali o uzavření partnerské smlouvy, epidemie však naše záměry zkřížila. Proto jsme s radostí obdrželi pozvání na pietní akt
k 250. výročí narození velkého německého malíře Caspara Davida Friedricha dne 5. září 2024 na Trojičním hřbitově v Drážďanech.
Caspar David Friedrich (5. září 1774 Greifswald – 7. května 1840 Drážďany) byl představitelem krajinomalby německého romantismu. Nejvíce se proslavil svými alegorickými krajinami, zobrazujícími zamyšlené postavy na pozadí noční oblohy, lesních stromů nebo gotických zřícenin. Málo známý je fakt, že jeho dílo vykazuje silnou vazbu na české země. Čechy navštívil pravděpodobně už v roce 1803, náměty na několik obrazů poskytla jeho cesta do severních Čech roku 1807. Při cestě do Krkonoš roku 1810 vznikly skici, které pak použil v dalších obrazech. Dvakrát navštívil lázně Teplice.
Proč je však tak zajímavý právě pro náš Spolek? V roce 1808 vznikl Friedrichův nejslavnější obraz, Kříž v horách. Malíř ho prodal hraběti Františkovi Antonínovi I. z Thun-Hohensteinu (1786 Praha – 1873 Děčín) z děčínské větve rodu. Dílo, známé nyní pod jménem Děčínský oltář, bylo sto let umístěno na zámku v Děčíně. Jednalo se vlastně o svatební dar manželce hraběte, Terezii Marii Anně, roz. hraběnce Brühlové, pocházející ze slavné drážďanské rodiny. Oltář, určený původně pro zámeckou kapli, se však nakonec ocitl v její ložnici. Na zámku v Děčíně ho vidělo a obdivovalo mnoho hostů z domova i ciziny, mezi nimi i český malíř Josef Mánes, který si ho s nadšením nakreslil. Dílo, jehož součástí je umělecky zpracovaný rám Christiana Gottlieba Kühna podle malířova návrhu, bylo později prodáno zpět do Drážďan a nachází se nyní v Galerii nových mistrů drážďanské galerie.
Pro nás je Caspar David Friedrich významný tím, že na Malostranském hřbitově nalezli místo posledního odpočinku hned dva příslušníci děčínské větve rodu Thun-Hohenstein – poslední pasovský kníže-biskup Leopold Leonhard (1748 Děčín – 1826 Košíře u Prahy) a jeho příbuzný, František Antonín II. z Thunu-Hohensteinu (1809 Praha – 1870 Praha), podporovatel umění a politik, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu. Ten se kvůli nerovnorodému sňatku s Marií Magdalenou Königovou vzdal nástupnických práv pro sebe i své potomky. Poté, co byl jeho mladší bratr Leopold Lev Thun-Hohenstein jmenován ministrem vyučování, nastoupil na ministerstvu do rezortu péče o umění. Zemřel v roce 1870, ale s ohledem na nerovný sňatek nemohl být pochován v rodinné hrobce. Proto nalezl místo posledního odpočinku ve vlastní hrobce na Malostranském hřbitově, nedaleko od náhrobku svého slavného příbuzného. Roku 1898 byly jeho pozůstatky z iniciativy syna Zdeňka odvezeny do Děčína, kde byly pohřbeny v rodinné hrobce Thunů, v novogotické kapli sv. Jana. Ta byla vybudována podle projektu vídeňského architekta Friedricha von Schmidta, autora projektu vídeňské radnice. Thunova hrobka na Malostranském hřbitově byla v roce 1899 odstraněna.
František Antonín II. musel Friedrichův obraz v komnatách své matky vídat po celé dětství a tak zřejmě vznikla jeho láska a porozumění pro výtvarné umění, zejména pro malířství.
Návštěvy Trojičního hřbitova den 5. září 2024 se zúčastnila předsedkyně Spolku Malostranský hřbitov, Alena Lehnerové, kulturní referentka Gabriela Kalinová a za příznivce Spolku Soňa Fürstová a Pavel Kalina. Ředitelka Správy Eliášského, Trojičního a Jánského hřbitova, paní Beatrix Teichmann, nás přivítala u brány hřbitova, a před začátkem slavnosti nám ještě ukázala nový náhrobek Caspara Davida Friedricha, který byl slavnostně odhalen 26. srpna 2024. Náhrobek nese motiv gotického oblouku (symbolu romantiky) a sovy – symbolu noci a tajemství. Účast členů a příznivců drážďanského spolku byla značná. Slavnostní akt zahájili hudebníci skladbami Richarda Wagnera a letošního jubilanta Antona Brucknera. Poté následovala výzva paní Beatrice Teichmann k finanční sbírce za účelem restaurace hřbitovní brány podle obrazu Caspara Davida Friedricha. Velký zájem vzbudilo vystoupení populárního drážďanského herce, kabaretiéra a kulturního činitele Toma Paula. Na konci pietního aktu jsme předali drážďanským kolegům naši poslední publikaci a pozvali oficiálně paní Beatrici Teichmann a členy drážďanského spolku do Prahy na Malostranský hřbitov. Začátkem roku 2025 tam budeme pořádat pietní akt k 150. výročí úmrtí malíře a grafika Vincence Morstadta (1802 Kolín – 1875 Praha), a v tomto smyslu jsme již zahájili jednání s představiteli Morstadtova rodiště.
Doufáme, že se nám podaří znovu navázané kontakty úspěšné rozvíjet a navázat tam, kde jsme nedobrovolně skončili v době Covidu.
Zapsala: Gabriela Kalinová
