Také letos si budeme v rámci komentovaných vycházek připomínat osobnosti pohřbené na Malostranském hřbitově, které mají v roce 2019 výročí narození či úmrtí.
Alois Václav Svoboda - zemř. 8.1.1849
Po ukončení studií na pražské universitě se stává pedagogem, nejprve v Písku a poté na malostranském gymnáziu. V Praze se seznamuje s V. Hankou či Dobrovským. Publikuje v časopisech, překládá latinské klasiky či Schillera. Věnuje se i dramatické tvorbě. Je autorem předlohy tradiční anglické písně "Dobrý král Václav".
František Xaver Dušek - zemř. 12. 02. 1799
Český hudební skladatel, pedagog a pianista, manžel zpěvačky Josefiny Duškové, přítel Leopolda a W. A. Mozarta.
Jan Křtitel Kuchař - zemř. 18. 02. 1829
Žák skladatele, houslisty a varhaníka Josefa Segera. Působil jako varhaník u sv. Jindřicha a na Strahově. Byl přítelem ředitele divadelního orrchestru Jana Josefa Strobacha. Patřil mezi Mozartovi přátele. Složil mnoho skladeb pro klavír, harmoniku a varhany. Byl členem zednářské lóže.
František Němeček - zemř. 19. 03. 1849
Němeček patřil k blízkým Mozartovým přátelům. Byl nejen hudebním teoretikem, ale také instrumentalistou. Ne náhodou mu byli do péče svěřeni oba dva Mozartovi synové. Němeček působil jako profesor malostranského gymnázia, roku 1820 je pozván na vídeňskou universitu, o rok později je ze zdravotních důvodů penzionován.
Kašpar Royko - zemř. 20. 04. 1819
Profesor církevního dějepisu, spisovatel, člen kanonie premonstrátů. V roce 1791 byl jmenován guberniálním referentem ve věcech církevních, později radou a kanovníkem. V díle Dějiny koncilu kostnického obhajuje Jana Husa. Zastával též funkci rektora pražské university.
Antonín Dittrich - zemř. 18. 05. 1849
Působil na staroměstském gymnáziu. Později se stává děkanem filosofické fakulty. Vydává staré universitní paměti. Byl členem Malostranského bratrstva lásky k bližnímu, které se zasloužilo o výstavbu kostele Nejsvětější Trojice. Přítel J. W. Goetheho.
Josef Paris - zemř. 02. 06. 1849
Josef Paris byl nadaným žákem sochařem Josefa Maxe. Vzhledem ke svému předčasnému úmrtí (utonul ve Vltavě) se nestačil výrazněji prosadit. Kromě sochy truchlícího, která se nyní nalézá na jeho hrobě, nejsou známa žádná další větší díla. Dvakrát vystavoval s úspěchem na výročních výstavách Krasoumné jednoty v Praze. Byl pohřben v hrobě své babičky Barbary Dvořákové, zemřelé v roce 1840, a sestry Aloisie Marie, zemřelé v roce 1845.
Kilián Ignác Dientzenhofer - nar. 01. 09. 1689
Navštěvoval jezuitské gymnázium na Malé Straně, po jeho ukončení studoval na pražské univerzitě filozofii a matematiku. U svého otce Kryštofa se vyučil stavitelství a kolem roku 1707 odešel na zkušenou do ciziny, zejména do Vídně, kde se seznámil s barokní tvorbou architekta Johanna Lukase von Hildebrandta. V závěru života spolupracoval se svým zetěm A. M. Luragem. Kilián Ignác je autorem Zrcadlové kaple v Klementinu, Invalidovny v Karlíně, barokní přestavby kostela sv. Tomáše na Malé Straně, kostela sv. Jana Nepomuckého Na Skalce a mnohých dalších. Pohřben byl v kostele sv. Magdaleny (dnes České muzeum hudby), po jeho zániku pak byl přenesen na neznámé místo na Malostranském hřbitově.
Adolf Kosárek - zemř. 29. 10. 1859
Kosárek pocházel z chudých poměrů. Jen díky podpoře arcibiskupa Schwarzenberga se dostal na pražskou Akademii. Procestoval Bavorsko i Alpy. Věnoval se zejména krajinářství. Zemřel v pouhých 29 letech na tuberkulózu.
Jan Nepomuk Vitásek - zemř. 07. 12. 1839
Hudební vzdělání získal díky podpoře kněžny Lobkowiczové u pedagoga Františka Xavera Duška. Posléze se stává koncertním mistrem, učitelem hudby a tajemníkem u hraběte Nostice. Po smrti Jana Antonína Koželuha byl jmenován kapelníkem a regenschorim u sv. Víta. V posledních letech svého života působil jako ředitel první varhanické školy v Praze.
Těšíme se na Vás na našich akcích!